Výprava k hrobce Enisů a Battagliů
21. až 23. listopadu 2025
Při listopadové víkendovce jsme se s našimi staršími vydali do srubu ve Chvalově, základny strakonických skautů. Na toto místo vyrážíme poprvé – a vzhledem k pěknému místu snad ne naposledy.
V pátek po škole se nás na příbramském vlakovém nádraží sešlo docela dost – celkem nás jelo šestnáct, a zanedlouho už nám jel přímý osobák do Mačkova, odkud jsme šli asi čtyři kilometry pěšky. Po příchodu na místo jsme se vrhli do srubu a začali si zabírat místa, kde budeme spát. Pak už jsme začali s vybalováním věcí na spaní a jídla a usedli k večeři. Večer jsme strávili povídání, u kytary a nakonec taky venkovní hrou, v rámci které jeden strážil hořící svíčku, zatímco ostatní se ji snažili sfouknout. Poté už šli děti spát a vedoucí plánovat další den.
Po budíčku nás ráno čekala rozcvička na lehce zasněžené louce, společná snídaně, ranní hygiena a lehký úklid. Poté jsme se mohli přesunout k prvnímu programu, který odkazoval na události roku 1989 a roli skautů v minulém režimu. Po uvedení do tehdejší doby se účastníci výpravy k jejich překvapení stali členy tajně fungujícího oddílu. Dostali za úkol pomocí šifer získat samizdatové časopisy a přinést je zpět, aby mohli být dopraveny na plánovanou demonstraci v Praze. Nejprve od prostředníka dostali šifrovanou zprávu a museli ji uschovat před veřejnou bezpečností, která prohledala chatu. Po vyluštění vzkazu se vydali k nedaleké hrobce, kde našli další šifru, a po cestě se opět museli vyhnout policii, před kterou se tvářili jako školka. Nakonec se vydali k dalšímu prostředníkovi, který jim předal samizdaty, které museli bezpečně dopravit do chaty, čímž hra skončila. Zpětná vazba na tuto aktivitu byla vesměs pozitivní a děti si lépe mohli sáhnout na tehdejší dobu. Po konci programu jsme si zahráli pár her v chatě a k obědu jsme měli rizoto.
Po poledním klidu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Starší, členové klanu Černého jestřába, zůstali v chatě, kde měli svůj program, zatímco mladší vyrazili na zhruba dvouhodinovou procházku po okolí, při které jsme navštívili nedaleký zámek a vyblbli se na dětském hřišti, ale především při oblíbené hře Povodeň, hurikán, nálety, bomba, do krytu. K večeři jsme měli skvělou houbovou polévku. Večerní program si někteří zpívali, jiní využili nabídky stolních her a program jsme zakončili několika společnými hrami.
Neděle nás přivítala velkou zimou, která se naštěstí částečně rozplynula příchodem sluníčka. Hned po probuzení se šlo balit a k snídani jsme měli müsli s karamelem. Vrhli jsme se na dobalení a úklid chaty a jelikož nás bylo hodně, měli jsme hotovo poměrně brzy. Starší poté šli dělat bramborové placky na oběd, mladší hráli venku schovku. Po obědě jsme už jen dali krosny na záda a vydali jsme se na zpáteční cestu do Mačkova na vlakovou zastávku, kde proběhlo společné focení. Cestu zpět jsme měli s přestupem v Blatné, kterou využijeme ke krátké procházce po městě. Do Příbrami přijíždíme po čtvrté hodině, loučíme a rozcházíme domů.
I když bylo chladno, počasí nám ukázalo i svou příznivější tvář a mohli jsme být z velké části venku a užít si částečně bílé přírody. Ženou výpravy se stala Hopík.