Z kroniky: Mohawské rafty na Vltavě 9. – 11. 9. 16

O víkendu 9. – 11. září 2016 jsme se vydali na vodu na Vltavu. Na Vltavě jsme byli poprvé před rokem v červnu 2015 a to byla spíš taková „rodinná minivýprava“, protože vyrazili jen Kanyatara, Radka a Roy. Jeli autem a vodu jeli z Vyššího Brodu do Českého Krumlova. Plavbu začali v sobotu ráno a v neděli v poledne balili loď v Krumlově, Kany se vracel pro auto a cestou zpět se ještě stihli zastavit na Pizzu. Předpokládali jsme, že to teď bude podobně, ale bylou to ouplně jinak… 🙂

Sraz byl na vlakovém nádraží, celkem se nás sešlo šest. Máme zabaleno v loďákách, to má každý svůj, a jeden raft. Hurá směr Vyšší Brod. Čeká nás náročná cesta, třikrát musíme přestoupit, ale nám to vůbec nevadí, protože se všichni moc těšíme. Čeká nás velké dobrodružství.

Do Vyššího Brodu přijíždíme v 19.30 a to se už začíná stmívat. Tak jdeme nafouknout raft a za úplné tmy vyrážíme hledat místo na přespání. Během chvilky co plujeme, nás čeká první jez. Selmacas naviguje, na čele má čelovku a hurá jedeme. A hned velká sranda: všichni jsme mokrý, brrr zima, ale ta sranda se nedá popsat. Já byla nejdřív v šoku, ale potom nastal velkej smích, až slzy tekly.

Roy našel louku na přespání. Nikdo netušíme, kde se nacházíme. Když začínáme usínat, kolem nás projel vlak a co vám budu povídat zase velkej smích. Ráno vstáváme rychle, dofukujeme raft a na vodu. Co nás dnes čeká? To jsem zvědavá…

První přistání velká koupačka.

Plujeme dál a hledáme místečko, kde si uvařit oběd. Po dobrém obědě odplouváme dál, plujeme za Havranem, Dášou a pejskama. Dáša, Havran a pejsci mají další raft.

Pomáháme jim na vodu a plujeme dál. Po pěti kilometrech zastavujeme, dáváme sváču a koupačku, kluci přecházejí Vltavu – sranda veliká. Po hodině srandy nastupujeme a odplouváme dál. Chceme přespat U MODRÉ KOČKY, není to kemp, ale nám to vůbec nevadí.

U MODRÉ KOČKY se připravíme na přespání a jdeme dělat večeři. Klukům to chvíli trvá, ale není se čemu divit, když celý den pádlují. Po dobré večeři míříme do říše spánku. Ani jsme nehráli na kytaru a nezpívali – z druhého břehu byla slyšet hudba nadvakrát, nechtěli jsme být třetí. Koukáme na nebe, kde je spoustu hvězd – je to nádhera.

V neděli ráno se probouzíme a děláme snídani, balíme a vyrážíme směr Český Krumlov.  Před námi je spousta jezů – moc se těšíme a opět bude velká legranda. Po příjezdu do Krumlova rychle balíme lodě a loďáky který nám odváží Havran a Dáša autem. Sehnala jsem človíčka který nás ostatní odváží na nádraží, je moc hodný.

Ve vlaku hrajeme hry, aby nám utekla cesta. Někteří spinkají, třeba jako já a Selmacas.

Vystupujeme v Českých Budějovicích, kde musíme čekat hodinu na vlak do Příbrami. Při té příležitosti se nám na chvilku ztratil Matěj (to je náš nový člen), jsme rádi že jsme se našli. Matěj dostává přezdívku Mizík, myslím že to sedí.

Po hodině nasedáme na vlak a hurá domů. Výprava dostává známku jedna a muž výpravy se stal Selmacas. Jsem ráda že jsem se stala součástí tak krásné a záživné výpravy. 1* – to si přál Mizík za tu výpravu, tak tady ji má.

Radka