Vzpomínka na Silvestr s Mohawky 2015
Silvestr s Mohawky 2015 byl už sedmým Silvestrem, který se Mohawkové rozhodli strávit mimo dosah běžných oslav konce starého a začátku nového roku v kruhu přátel – členů Kmene. Plánovali jsme pobyt na Schwarzenberské hájovně na Orlíku, leč dopadlo to jinak… No a protože to sem na web nikdo nechtěl zapsat, píšu vám teď já, sám skřítek Destruktus. Určitě už jste o mě slyšeli, ne???
Jak to teda bylo?
To se totiž na Hájence dal Kanyatara do čištění a opravování kamen a kouřových rour, a podle mě je pak už neuměl dát dohromady. On sám tvrdil, že jsou kamna propálená a roury prorezlé a zanesené mourem, ale věřte tomu, že… Fakt je ten, že odjel do Mirovic shánět rouru ke kamnům, ale sežeňte něco v železářství na Silvestra v pravé poledne…
Když se vrátil, zavelel “Yksuapi” a my jsme se sbalili, vzali jsme všechny zásoby (teda kluci, já ne – to víte, já budu tahat nějaký batohy, deky nebo brambory, né…???). V rychlosti jsme poklidili i Hájenku a posedali jsme do auta. Ještě jedna věc se nám stala – Radka při vynášení horké vody uklouzla a pěkně si narazila pozadí… A bylo to na zadečku! Cháchá! (Radce ale do smíchu pár dní vůbec nebylo.)
Jeli jsme neznámo kam, pak nám teda došlo, že jedeme do Rožmitála pod Třemšínem. Kany s Radkou totiž rychle obvolali všechny známé hájenky a klubovny, abysme se na Silvestra mohli někam přesunout, nemuset mrznout na Hájece, když už se tam nedá topit v kuchyni a nemuseli jet domů. Hájovna na Dědku byla obsazená, ale byla nám nabídnuta klubovna rožmitálských skautů přímo v centru Rožmíku, tak jsme vzali zavděk právě tím.
Nakonec se ale Silvestr docela vydařil – prošli jsme se denním i večerním Rožmitálem, zablbli si na hřišti, několik dní jsme během dne i po večerech hráli Cashflow (dohromady asi sedm hodin), zajeli se podívat do Teslín a prošli jsme se po nově vzniklé CHKO Brdy (došli jsme k Padrťským rybníkům). Cestou tam nás dohnal Havran s Dášou a pejsky, večer za námi přijeli ještě Šingas s Kozlem a dalším pejskem, dělali jsme si silvestrovské chlebíčky, dojídali cukroví od maminek, hrálo se na kytary a zpívalo se a povídalo… Kany ve volné chvíli vyrobil z prkýnka a pár kousků špalíčků deskovou hru (známou jako Quarto – v postatě jde o náročnější piškvorky), kterou jsme pak několikrát vyzkoušeli, ale Kanyho se porazit nepodařilo… 🙁
Na Silvestra večer napadlo pár milimetrů sněhu, tak jsme o půlnoci postavili minisněhuláčka a vybavili ho prskavkami – no postě byla legrace! Ještě na jednu legrační příhodu si vzpomínám: Po novém roce, přesně druhého ledna, v den našeho odjezdu, se do kluboven nahrnuli rožmitálští roveři a řezali motorovkou dřevo na topení. Protože nám zbyly špagety, nabídli jsme jim oběd a oni se rádi nechali pozvat. A cestou zpět z Rožmitálu do Příbrami, kousek od křižovatky silnic Roy vidíc ceduli prohlásil: “Hele, Nesvačily…!”. Na to jiný gambusín prohlásil: “Ale svačili, vždyť měli ty špagety…!” 🙂
Ještě jedna zajímavost: Kozel u nás při návštěvě zapomněl kulicha. Co vám budu povidat, až do doby zveřejnění tohoto článku si jej nevyzvedl. Třeba si ho vyzvedne příštího Silvestra, co myslíte?
A ještě gdo tu fšecko bil: Já – Destruktus I., Roy IV., Imnu I., Seal I., Radka I. a Kanyatara I.
Tády-dády-dá, to je konec!
skřítek Gaius Destruktus I.
Všeuměl, Dovšehokecal a Skoronáčelník Mohawků
