Výprava na Kubrychtovu boudu a 23. sněm

27. – 29. 9. 2024

Na první víkendovku v novém období se scházíme v pátek v 15.45 na vlakovém nádraží. Kvůli velkým dešťům musela být tato výprava o dva týdny posunuta, a došlo tak ke zrušení jednodenky tuto neděli.

Náhradní autobusovou dopravou nás jede jedenáct – Barmanka, Menda, Yuzu, Žeže, Veverka, Lemur, Lubošek, nováčci Matěj a Nela a Icy s Imnuem. V doprovodném autě jedou Samotář a Kámen. Po přestupech ve Zdicích (z busu na vlak), Berouně a nakonec Karlštejně, kde se k nám připojí Dva stehy, přijíždíme autobusem do Srbska (vlaky tam kvůli opravující se stanici nestaví). Cestu na Kubrychtovu boudu zvládneme dosti rychle a téměř celou za světla.

Po příchodu na chatu následuje pravidelná procedura – zatopit, uvařit čaj, vybalit jídlo, připravit si věci na spaní… Jelikož nás ale není moc, vše jde rychle a brzy můžeme usednout k večeři. Po ní následuje ještě večerní program – poznávání písniček podle rytmu, pantomimické předvádění živočichů a zpívání. Po desáté hodině jdeme spát.

V sobotu máme budíček v osm hodin. Po venkovní rozcvičce a snídani si zahrajeme jednu rychlou hru a jdeme pracovat. Hnědí medvědi jdou se Samotářem vařit oběd, my ostatní se vydáváme sbírat dřevo na večerní sněm. Kromě nošení také začínáme řezat, sekat a upravovat ohniště. Po rychlé svačině se dáváme na plnění orlích per. Nejvíce času zabere kvalitní zabalení batohu, ve kterém naprostá většina uspěje, ale zájem je i o hvězdu, klikování a rozdělávání ohňů.

Chvíli po poledni si jdeme dát pórkové rizoto a následuje polední klid. Během něj přijíždí naši dva hosté na sněm – Tuwanakha a Tawasentha. A my se dáváme opět do práce. Žlutí vlci jsou vařit polévku na večer a zbytek se vydává dodělat dřevo na sněm. Přípravy občas komplikuje lehký déšť, ale naštěstí to není nic hrozného… Okolo třetí se pod vedením Icy vyráží na krátkou procházku po okolí. Ohnivci mezitím dopřipravují sněmovní kruh. Po návratu následuje ještě pár her, česnečka na posilnění a po vysvětlení základních pravidel může sněm začít.

23. sněmovní oheň zapaluje z uhlíků bojovnice Barmanka za zvuků bubnu Tuwanakhy. Začíná se klasicky několika úvodními slovy, vysvětlením symboliky, předáním zdravic od spřízněných duši a řečí náčelníka i zástupců klanů. Boj o skalpy má připraven Dva stehy. V ochranářství se vymýšlí přísloví se zvířaty, v lesní moudrosti se kreslí kmenové zvíře, v tábornictví je úkolem z papírů vystřihnout rozložené týpí a ve zdatnosti co nejdéle vydržet ve dřepu. Nakonec je poměr skalpů 2:2 pro Hnědé medvědy a Bílé jeleny s podporou Luboška ze Šedých bobrů. Skalpy jsou prokládány písničkami s kytarovým doprovodem Tawasenthy a vzdělávacími okénky například o významu dakotských symbolů nebo výhod sezení v kruhu.

Sněm se přehoupl do druhé, vážnější roviny. Dochází k přijetí Yuzu a Mendy do kmenové rady. V tradiční soutěži Muž/Žena sněmu po sérii úkolů, které odstartovaly už dopoledne, vyhrává Yuzu. Po splnění slibu jsou do kmene přijati Lubošek, Lemur a Menda. V řadách nováčků jsou přivítáni Nela a Matěj. A mladší bojovníci dostávají “Minizápisník orlích per”, který jim může pomoct snáze se mezi činy orientovat.

Poslední část sněmu je tradičně věnována udělování orlích per. O ně postupně zažádá deset Mohawků a také Dva stehy a celkem je uděleno 41 orlích per. Číslo se samozřejmě odráží i v tom, že poslední sněm jsme měli vloni na táboře. Imnuovi je uděleno mistrovství Wagamed a po delší době dochází i k udělení hodnosti poutník, kterou získává Barmanka (což byl také důvod, proč dostala možnost zapalovat sněmovní oheň). Sněm končí zpěvem indiánské večerní písně. Loučíme se s hosty a kdo chce, může si ještě dát ještě připravené jídlo a chvíli zůstat u ohně, jinak se jde postupně spát.

V neděli vstáváme opět okolo osmé. Začíná se balením věcí, následuje vánočka k snídani. Během dopoledne je potřeba uklidit chatu i prostor před ní a připravit svačinu na cestu. Naštěstí jde vše rychle a okolo jedenácté hodiny máme téměř hotovo. Zbyde tam ještě chvilka na blbnutí s míčem. Ještě je potřeba dojíst zbylé zásoby, udělat společnou fotku a vyrážíme na cestu na vlak na Karlštejn.

Jelikož na Karlštejně probíhá vinobraní, musíme ho obejít, což nás trochu zdrží. Musíme trochu zrychlit, ale naštěstí vlak tak tak stíháme. V Berouně při čekání na přestup svačíme a ve Zdicích nás pak opět čeká přestup do náhradní dopravy. Do Příbrami dorážíme s menším zpožděním po třetí hodině. Mužem výpravy se stává Menda, známka je 1,2.