Závěrečná plavba Černého jestřába
27. až 29. března 2026
Černý jestřáb je v našem oddíle družina, která je dočasná a vždy funguje pouze několik měsíců. Její součástí jsou starší a zkušenější členové a členky oddílu, kteří jsou zároveň adepty do kmenové rady.
V pátek jsme se sešli na vlakovém nádraží a v 15 hodin vyrazili vlakem směrem na Prahu, kde nás čekal přesun na Masarykovo nádraží. Nejprve vlakem a z Lysé poté busem jsme dojeli do našeho cíle, Benátek nad Jizerou. Poslední kilometr, do krásné klubovny místního střediska Povodeň, jsme museli dojít pěšky.
Zatímco mladší dostali po příchodu za úkol prozkoumat okolí a nakreslit jednoduchý plánek. Večeři v podobě hostiny z dovezeného proviantu připravilo vedení a na stolech nechyběly salámy, šunky, sýry, losos, pečivo ani zelenina. Během jídla došlo k připomenutí některých úkolů z posledních měsíců, které je ještě možné splnit. Večerní program byl volnější, takže někdo se povídalo, četlo, hrálo i ukazovalo kouzla, Barmanka pro zájemce nabídla yogu. Po desáté hodině se vyhlásila příprava na večerku a pomalu se šlo spát.
V sobotu jsme vstávali kolem čtvrt na osm. Hned jsme zamířili zamířili na snídani, kde nás čekala tvarohová pomazánka s chlebem, zelenina a bábovka. Po ranní hygieně jsme se šli protáhnout na hřiště před chatou, abychom se probudili. Následoval první dopolední program s názvem Jinými dveřmi. V rámci něj jsme si nejprve představovalo vlastní domov a pokoj, poté kreslili a prezentovali, jaká všechna obydlí po světě máme a v čem jsou jiné životy dětí v různých zemích světa.
Po krátké pauze a svačině začal druhý program, který měl na starost Wakišaka, oddílový kamarád z Prahy. Zaměřil se na poznávání dřevin a práci s truhlářskými nástroji. K obědu jsme si dali tortilly, po kterých následovalo volno s možností plnění úkolů.
Odpolední program probíhal ve dvou skupinách. Jedna si vyzkoušela lezení na strom s pomocí lan, druhá různé způsoby rozdělávání ohně. Po zhruba 30 minutách se týmy prohodily. K svačině jsme díky přebytkům od oběda měli salát Coleslaw.
Abychom se více podívali do okolí, konala se hra městem. Nejprve jsme si zkusili práci s mapou a buzolou, následně bylo úkolem pomocí azimutů zjistit přesnou polouurčitých míst, obejít je a pomocí otázek týkajících se daných míst zjistit cílové místo. Hra nedopadla přesně podle představ, nicméně závěr – vylovení léčivého elixíru z vody – dopadl.
Při návratu ze hry jsme se stavili v obchodě, jelikož večeře měla být ve stylu MasterChef. Již po obědě dostaly dva týmy zadání, že si musí vymyslet, co budou večer vařit, přičemž do jídla musí nějak zakomponovat vylosovanou surovinu – mrkev, nebo obilí. Na přípravu bylo 60 minut, následně došlo k představení precizních pokrmů – mrkvového rizota a ovesné kaše s hruškami a karamelem – odborné porotě. Ta okusila, dumala a i když byli oba pokrmy skvělé, zvítězila skupina s rizotem, jelikož se odvážili jít do náročnějšího pokrmu.
Večer jsme strávili společně plněním úkolů. Jedním z nich bylo představení činnosti, které se věnujeme mimo oddíl. Každý, kdo chtěl, tedy dostal prostor a mohl ukázat nějaké své zájmy a třeba inspirovat ostatní. Zbytek večera už byl volný, ale okolo desáté hodiny jsme šli spát, kvůli noční změně času (a nakonec nejen jí) úmyslně dříve.
Nicméně po půlnoci vedení všechny nečekaně probudilo s tím, že se jde na noční hru. Jejím úkolem bylo na rynku před klubovnou zfouknout všechny čtyři svíčky, aniž by došlo k chycení nekompromisním hlídačem. Někteří se odhodlali, jiní ne a bohužel došlo jen ke zhasnutí jen jedné svíčky, čímž vyhrál strážce. Nicméně program tím ještě neskončil, neboť účastníci, adepti do kmenové rady, dostali za úkol z přípraveného materiálu rozkřesat oheň. To se díky spolupráci a zkušenostem nabytým nejen během předchozího dne povedlo a po pár minutách jsme se mohli shromáždit okolo ohně, nasát teplo a vidět si vzájemně do obličejů. Proběhlo pár proslovů a následně byli do kmenové rady přijati ti, kteří zdárně splnili předepsané podmínky – Punťa, Žeže, Spinky a Frodo. Další, kterým ještě něco chybí, věříme, že budou následovat. Po chvilce času u ohně a nasycení pěkné atmosféry jsme se s dobrým pocitem pomalu přesunuli zpět ke spánku.
V neděli byl budíček po osmé hodině. Začali jsme se balit, ke snídani byly míchaná vajíčka, následovalo hygiena a začátek úklidu. Kdo ještě neprezentoval, měl nyní možnost povědět o svých zájmech, také jsme si udělali společnou menší radu a pověděli si o tom, co nás čeká v příštích měsících a nadhodili nějaké nápady do příštího oddílového roku. Pak nás čekalo hodnocení výpravy, boloňské špagety a douklizení prostor.
Volnou chvilku, která nám zbyla, jsme strávili na blízkém hřišti a okolo druhé hodiny vyrazili na autobus. Dojeli jsme na Černý most, přesunuli se na vlak a v pět jsme byli v Příbrami, mohli jsme se rozloučit a každý zamířit svou cestou domů.
Výpravy se účastnili: Samotář, Imnu, Icy, Barmanka, Špigy, Žeže, Punťa, Spinky, Šípek, Jožin, Frodo, Yuzu.