Sněmovní výprava na Skaličný
Původní cíl výpravy se kvůli vodní nehodě mění a místo Dědka, kam jsme chtěli po mnoha letech na zbrusu novou základnu, jedeme na nám dobře známý Skaličný.
Sraz máme půl v pátek na vlakovém nádraží a rychlíkem míříme do Čížové. Odtamtud nás čeká čtyřkilometrová cesta na chatu a jdeme tedy vstříc tmě a i zasněžené silnici lemované taktéž zasněženými lesy a loukami. Ale hlad a touha po tom už být v cíli nás táhne vpřed a po hodince a kousek jsme na chatě.
Chvilku po nás dorazí správce, který nám pomůže s odemknutím a zatopením a my se mezitím zabydlujeme do spací chaty a vybalujeme jídlo. K večeři si každý dává, co si přivezl. Po cestě nám sice nebyla nijak zvlášť zima, ale teplý čaj a hořící kamna a krb nám vykouzlily úsměvy na tváři. Po večeři ještě chvilku hrajeme a povídáme a jde se spát.
V sobotu vstáváme před osmou hodinou a sníh nemůžeme nevyužít k rychlé venkovní rozcvičce naboso. Zážitek sice náročný, ale intenzivní. Po snídani se vrháme na první dopolední program – plnění orlích per a nováčkovské – ať už jde o gymnastiku, poznávání zvířat, předvedení sbírky nebo další obory, každý se o něco pokusí a většina úspěšně splní.
Po malé svačině konečně vyrážíme ven a zasněženou loučku využijeme k vytvoření bludiště, ve kterém následně probíhá honička. Mladší samozřejmě také využijí přítomná kopeček ke klouzání po vzoru tučňáků. V další hře musí ochranka bezpečně přepravit prezidenta, aniž by byl zasažen sněhovou koulí. Následně služba odchází připravovat oběd, my ostatní jdeme dělat dřevo, abychom i zytek víkendu mohl strávit v teple. K obědu máme špagety s rajčatovou omáčkou.
Polední klid je využit k povídání, hrání na kytaru, psaní zápisníku nebo venkovnímu dovádění. Část vedoucích poté začíná chystat večerní sněm a ostatní vyráží na zašifrovanou procházku po okolí. Po návratu zkouší společnými silami rozdělat u chaty oheň, což se úspěšně povede. Následuje dřívější večeře v podobě chutného leča s chlebem.
Před sedmou hodinou začíná 26. sněm kmene. Kromě nás, Mohawků jsou přítomni i dva přátelé z Ligy lesní moudrosti. Sněm je zahájen zapálením svíček, které reprezentují oheň a několik starších nám představí jednotlivé směry čtyřnásobného ohně. V následných proslovech klany, vedení i hosté představí, v jaké sestavě na sněm přichází a co se událo od toho minulého. Na důkaz propojenosti je do rozkřesaného ohně v krbu vhozen uhlík z předchozích sněmů.
Následuje zábavnější složka sněmu. Nejprve Boj o skalpy, ve kterém jednotlivé klany bojují v navlékání korálků, podávání předmětu po kruhu, udržení sirky co nejdéle a poznávání zvuků zvířat. Klání vyhrál Hnědý medvěd ve složení Spinky, Punťa, Žeže a Vojta. Individuální soutěž Muž/Žena sněmu zase uhájil Menda. Povídání a soutěžení bylo navíc díky Samotářovi prokládáno kytarou. Šípek, Frodo, Spinky a Kolibřík, kteří nedávno získali novou přezdívku, také symbolicky „spálili“ své staré jméno.
V závěrečné části sněmu došlo nejprve na přijmutí dvou nových bojovníků (Adama a Vojty) a následně na udílení orlích per a v případě Icy hodnosti stopař. Sněm byl po více jak dvou hodinách zakončen kruhem přátelství a zpíváním indiánské večerky a většina z nás se vydala spát.
Vzhledem k pozdějšímu konci sněmu byl nedělní budíček posunut až na 8:30. Po probuzení a bleskové spacákové rozcvičce začínáme balit, abychom dohnali skluz. K snídani nás čeká mrkvová pomazánka. Po dobalení a hygieně se rozdělujeme na starší, které čeká schůzka Černého jestřába, a mladší, kteří jdou chystat oběd a uklízet druhou chatu a po dokončení této činnosti si hrají venku.
Před polednem si dáváme noky se sýrovou omáčkou a po dojezení nahazujeme batohy, Samotářovi, který se třemi staršími zůstává, aby doklidil chatu, pomáháme s oddílovými věcmi do auta a vyrážíme na vlak. Vše stíháme, ve vlaku hodnotíme výpravu a ve tři hodiny se loučíme na příbramském nádraží.
Účastnili se: Samotář (od soboty), Imnu, Icy, Kámen, Špigy, Menda, Spinky, Šípek, Frodo, Punťa, Žeže, David, Vojta, Adam, Luigi, Kolibřík, Michal, Jožin, na sněm Wičákha a Okeya.
