Červnová výprava do Brd

4.-6. 6. 2021, brdské lesy, západně od města Dobříš

Po několika schůzkách, klubovní brigádě a jedné výpravě pro pět nejzkušenějších členů přišla na řadu i první vícedenní výprava pro všechny – Výprava do Brd uskutečněná první červnový víkend.

4. červen 2021

V pátek ve čtvrt na pět jsme se v počtu osmi lidí sešli na příbramském nádraží a po chvíli nám odjížděl autobus. Z něj jsme se “vylodili” v Rosovicích, kde na nás čekali další dva účastníci výpravy. Rozdělili jsme se na dva klany – Špigy s Kačkou a Sárou (klan Hnědého medvěda) a Icy s Mochomůrkou a Sofií (klan Modré Želvy). Samotář a Imnu se stali patrony Medvědů, Kanyatara a Standa patrony Želv. Každý klan dostal mapu a úkol – jako první dorazit na tábořiště Chroustník, které leží několik set metrů na severozápad od kopce Malý Ždírec. Tábořiště bylo vzdálené asi dva kilometry, přesto jsme okolo něho “bloudili” asi dvě hodiny, než jsme do něho (i po asi půlhodinové pauze na Malém Ždírci) dorazili. Rozdělali jsme oheň a začali si dělat večeři – z velké většiny buřty. Po večeři bylo potřeba udělat ještě jednu věc – postavit přístřešky. Ty se stavěly také po klanech. Po jejich dostavění jsme si ještě chvíli povídali u ohně a šli spát (někteří do přístřešku, jiní, vzhledem k pěknému počasí, pod hvězdy).

5. červen 2021

Ráno jsme se postupně probudili okolo sedmé. Nasnídali jsme se a začalo se balit a uklízet tábořiště – bylo potřeba vyrazit co nejdříve dál, neboť okolo poledne hlásili bouřky. Jako první vyrazily Želvy, které nám v rámci hry Unesený náčelník “ukradli” z druhého klanu Sáru, která vyrazila s nimi. Jejím úkolem bylo nechávat po cestě stopy, aby druhý klan věděl, kudy “náčelník” jde.

Cesta ubíhala docela rychle a oba klany během cesty čekala i jedna hra v campu Zlatá bleskovka – společně s tříčlenou rodinou, která tam zrovna byla, si zahrály na schovávanou. Oběd (špagety se sýrovou omáčkou) jsme nakonec uvařili u studánky pod Studeným vrchem. Nějakou chvíli jsme tam poté ještě pobyli, abychom následně vyrazili směr Studený vrch, kde se nachází další camp – Naděje – místo, kde strávíme další noc. Když jsme na Naději dorazili, šli jsme nejprve na dřevo, protože stále hrozilo, že přijde déšť. Následně jsme se (krom Kanyho a Standy, kteří u Naděje stavěli přístřešek) šli podívat na rozhlednu na Studeňáku. Jakmile jsme se vrátili, šlo se vařit rizoto – naše večeře. Nakonec opravdu přišel malý déšť, nebylo to ale nic hrozného.

Na večerní program jsme se namačkali do chaty a ve vnitřním krbu jsme rozdělali oheň. Během pojídání sladkostí jsme povídali o tom, co nás čeká během června a o táboře. Následovala soutěž ve zpívání, kde mohl každý ukázat, jaký je hudebník. Spát jsme šli okolo jedenácté – bez deště.

6. červen 2021

Budíček nás čekal opět docela brzo. Rozdělali jsme oheň a začali si balit a poté i snídat. Okolo desáté se nám povedlo vyrazit – čeká nás ještě několikahodinová cesta na Dobříš, proto jdeme co nejrychleji. Po několika menších zastávkách se konečně dostáváme do campu Rozárka. Zatímco Kanyatara vaří oběd, ostatní hrají běhací hru. Jejím cílem je posbírat lístečky s písmeny a z nich seřadit zprávu, aniž byste se nechali chytit. Hra se dohrává další den na schůzce a nakonec vyhrává klan Hnědého medvěda.

Naobědváme se a co nejrychleji vyrážíme směr Dobříš. Trochu nás zdrží jedno krvácení z nosu, ale jinak jdeme docela rychle. Postupně se loučíme s lesem a poslední úsek cesty nás čeká podél silnice. Na zastávku stihneme dorazit chvilku před odjezdem autobusu. V něm nám ještě zbývalo vyhodnotit Muže výpravy a známku a poté jsme v Příbrami postupně vystupovali a s novými zážitky odcházeli domů.

Foto z výpravy:

Úvodní fotka: tak moc se nám výprava líbila (děláme smajlíka pod rozhlednou na Studeném vrchu, fotograf je nahoře).

Další fotografie jsou v oddílové fotogalerii, která je pro registrované (členové a jejich rodiče) dostupná zde na webu.